Pikárec

Prof. Ing. Dr. Alois Myslivec, DrSc., člen korespondent CSAV, se narodil dne 11. ledna roku 1898 v Pikárci, v dome čp. 4, bývalém panském hostinci. Po absolvování Vysoké školy technické v Brne v roce 1923 nastoupil u podnikatelského závodu, aby teoretické znalosti, získané na vysoké škole, doplnil poznatky z praxe. V roce 1926 nastoupil místo u Zemské politické správy v Opave. Brzy se ukázalo, že jeho osobnost přerůstá rámec, který mu poskytovaly místní stavby a menší vodní díla. V roce 1926 byl povolán pozdějším akademikem Smetanou do nově zrízeného Výzkumného ústavu hydrologického a hydrotechnického v Praze-Podbabe jako vědecký pracovník, kde pracoval až do roku 1947. V roce 1946 se habilitoval na Českém učení technickém v Praze pro obory mechanika zemin a zakládání staveb a stal se prvním profesorem tohoto nového vedního oboru u nás. Svuj obor přednášel však externě již od roku 1945. Od roku 1963 do roku 1971 byl současně ředitelem Ústavu teoretické a aplikované mechaniky. V roce 1930 za své působnosti ve Výzkumném ústavu hydrologickém a hydrotechnickém v Praze-Podbabe byl pověřen, aby se zabýval nově vznikajícím oborem mechanikou zemin a aby založil laboratoř. V dílnách ústavu byly zhotoveny první přístroje podle jeho návrhu, a to na zkoušení propustnosti, stlačitelnosti a smykové pevnosti zemin. V tomtéž období zkoumal zeminy na návodní straně zemních přehrad u Luhačovic a Plumlova a řešil jejich stabilitu při u nás poprvé použití válcové smykové plochy. Výsledky svých šetření pak použil při stavbě zemních sypaných přehrad na Bečvě u Macecku a na Fryštátském potoce u Zlína ke stanovení vhodnosti použitých zemin hlavně z hlediska propustnosti a stability svahu pro navržené sklony. Součástí prací byl i návrh hutnění, aby nedocházelo k nadměrnému sedání hrází. Pro tento účel vypracoval teorii tzv. rovnovážné objemové hmotnosti, kterou dosáhne zemina po konsolidaci geostatickým napětím, jenž pusobí v hrázi. Dle návrhu profesora Myslivce se opravovaly a zabezpečovaly sesuté svahy na rozestavěných železničních tratích Zběhy – Zlaté Moravce a Banská Bystrica – Diviaky. Návrh zabezpečení byl vypracován na základě statického výpočtu, v té dobe neobvyklého, se znalostí smykové pevnosti zeminy. Jako prukopnický čin lze charakterizovat i prvé použití teorie časového průběhu sedání, kterou použil profesor Myslivec při rozhodování osudu jednoho z pilíru železničního mostu v Hranicích na Morave. V dané chvíli prokázal, že sednutí dosáhlo již 70 % celkového sednutí a že jeho zbytek mostní konstrukce bez závad snese. Nové poznatky z mechaniky zemin uplatňoval prof. Myslivec při zakládání mostních a průmyslových objektu. Při stavbě objektu pro Avii Praze-Letňanech poprvé použil stlačitelné polštáre pod základy, které spočívaly na pevném pískovci, zatímco ostatní byly na jílech. Téhož principu použil při zakládání objektu v Dubnici a na dalších místech tehdejšího Československa. Jako znalec pracoval prof. Myslivec na Četných našich významných stavbách, například v Ostravě, Studénce, Brně, Zlíne, Plzni, Žiaru, Zvolenu a Košicích. Pracoval jako znalec i v zahraničí na stavbe přehrady na řece Bystřici a v Braile na stavbě celulózky, v tehdejší Jugoslávii na stavbě první zemní přehrady na řece Vlasine a u Kokin Brodu, na stavbě jadranské magistrály a silnice Beograd – Ulcinje. V Itálii se zúčastnil jako znalec šetření příčin sesutí svahu hory Poc do nádrže na bystřině Vajont. Výsledky svých výzkumu a nových poznatků uveřejnil prof. Myslivec ve více než stovce publikacích, kde mnohé problémy rešil naprosto originálně, jako například závislost mezi Poissonovým součinitelem, úhlem vnitřního tření a soudržností, meze tlaku v klidu soudržných zemin, únosnost základu na polštárích, problémy sekundární konsolidace, sedání vlivem opakovaného zatížení, spolupůsobení dvou plošných základů, únosnost dvouvrstvého systému, optimální složení kameniva na stavbu rockfillových hrází a další. Mimo velké množství studentů, kterí navštevovali předmět Mechanika zemin, profesor Myslivec vyškolil 12 aspirantu, kteří pod jeho vedením získali hodnost kandidáta věd. Sedm pracovníku se pod jeho vedením habilitovalo pro obor Mechanika zemin a zakládání staveb. Skriptum „Mechanika zemin“ se dočkalo osmi vydání a bylo zdrojem znalostí, ze kterého čerpala celá generace. Spolu s prof. Jesenákem a prof. Eichlerem je také autorem celostátní učebnice „Mechanika zemin“. Byl členem komisí pro státní závěrečné zkoušky, pro obhajoby kandidátských a doktorských prací. Mimo své pracovní povinnost byl prof. Myslivec také členem Vědeckého kolegia mechaniky CSAV, předsedou národního výboru mezinárodní společnosti pro mechaniku zemin a zakládání staveb (ISSMFE). Do likvidace Českého svazu stavebních inženýru v roce 1978 byl jeho místopředsedou. Profesor Myslivec proslavil jméno naší školy mechaniky zemin, kterou v Československu založil a vybudoval na evropské úrovni. Příznačným rysem jeho výzkumné a znalecké činnosti je, že se nikdy nespokojoval s rutinním řešením problému, ale vždy hledal originální přístup a originálnířešení. Vybudoval si autoritu vědce, pedagoga, poradce, který vytvořil dílo velkých duševních hodnot i hodnot materiálních, které je dnes těžké docenit a je třeba se před ním sklonit.